Bazalka
Bazalka je malým zázrakem v kuchyni, na záhonech, ve sklenících i mobilních nádobách. Přisuzuje se jí dokonce schopnost odpuzovat některé škůdce. Vyhovuje jí řez několikrát do roka, stanoviště slunné, nesnáší však sucho, ale ani přelití. Jak je to s bazalkou a škůdci, příliš nevíme, je ale fakt, že ji s oblibou likvidují mšice a molice. Možná, že schopnost bazalky není v odpuzování škůdců, ale naopak v jejich navázání na sebe, čímž uleví jiným rostlinám. Jako ochrana bazalky vůči škůdcům se doporučují biologické postřiky na bázi oleje, v žádném případě chemie. V kuchyni je kořením, ovšem léčivou bylinu v sobě nezapře.

Majoránka
Majoránka má ráda slunné stanoviště, teplo a propustnou půdu. Též majoránku sklízíme několikrát do roka, musíme však být opatrní, jelikož tvoří jemné koberce, které jsou mělce kořenící, při sklizni proto porost snadno poškodíme. Majoránku netrháme, ale stříháme. Sklizeň se vždy provádí těsně před květem, případně na začátku kvetení. Rostliny seřízneme na 5 cm, díky čemuž se budou bohatěji větvit. Majoránka se běžně pěstuje jako letnička, pokud z ní chceme trvalku, musíme ji ukrýt před mrazem na světlé místo o teplotě cca +5 oC. Zajímavostí je, že majoránka je aromatičtější a chutnější sušená, nikoli syrová. I majoránka je především kuchyňským kořením, bez kterého si mnohé pokrmy vůbec nelze překvapit. Využívá se ale i jako léčivá bylina, což ostatně platí pro všechny zde prezentované bylinky.

Máta
Máta je rod aromatických bylin z čeledi hluchavkovité typických pro mokrá či vlhká místa, ovšem bez problémů vydrží i na sušším stanovišti, záleží na konkrétním druhu. Mátu lze považovat za neuvěřitelný plevel, který dovede doslova zaplevelit celou zahradu. Nemá smysl lámat si příliš hlavu s tím, kam mátu vysadit. Velmi efektivní je máta svým vegetativním rozmnožováním, kdy si její oddenky razí pod zemí cestu hlava nehlava a klidně začne konkurovat i cuketám. Jinak se ale šíří i nadzemními šlahouny a semeny, čili je silně invazivní. Léčivé účinky máty na zažívací ústrojí jsou legendární, navíc výborně osvěžuje a nejčastěji se užívá právě v podobě horkých i studených nápojů. Jako léčivka si našla uplatnění v mastích, kde její mentol příjemně chladí, je však i součástí například žvýkaček a jiných pochutin. Máta obsahuje hlavně silice, třísloviny, flavonoidy a fenoly, je uznávanou rostlinou léčivou, kořeninovou i aromatickou. Máta je vytrvalá a mrazuvzdorná.

Meduňka
Též meduňka je vytrvalá a mrazuvzdorná, po pěti letech je však dobré trsy rozdělit, čímž porost zmladíme a podělíme se o tuto bylinu se známými. Na půdu, zálivku a hnojení není nijak náročná. Meduňka je úžasnou bylinou, která léčí, osvěžuje, zklidňuje mysl, ale též se používá i jako výborná pochutina například do zmrzlin, pudinků a nápojů. A například meduňkový sirup je plný vitaminů, jelikož se připravuje za studena. Čerstvé lístky též fungují jako zklidňující obklady.

Šalvěj
Šalvěj zaručeně odpuzuje hmyz a pokud to přeženeme s její konzumací, zcela zničí mikroflóru v žaludku. Dokonce i čaj z jednoho lístku denně je již na hraně. Od šalvěje je prostě třeba si odpočinout. O to zázračnější má však léčivé účinky, obzvláště při nachlazení a rýmách, proti kterým nelze na rozdíl od chřipky očkovat. Šalvěj preferuje slunné stanoviště, načež se na svém místě stane po letech dominantou. Vyhovuje jí lehká a sušší půda, po pěti letech je však již natolik zdřevnatělá, že chce vyměnit za novou. Tu si však snadno připravíme z letních řízků. Jako léčivka se podává v podobě horkého čaje, ovšem široké uplatnění má i v kuchyni, například k vepřovému, v nádivkách, vyrobíme z ní ocet i máslo. V Persii a Číně byla šalvěj dokonce posvátná. A například obklad s rozmačkaných lístků pomůže při hmyzím štípnutí.

Kopr
Pokud nakládáte okurky a jinou zeleninu, bez kopru to nepůjde, stejně jako koprová omáčka nelze připravit z jiných bylin. Kopr je jednoletá bylina, kterou můžeme vysévat od dubna do července v hustých řádcích. Kopr sklízíme mlaďoučký i již odkvetlý, do nálevů dáváme i květy či oplodí se semeny. Kopr volně protrháváme. Zajímavostí je, že semena kopru obsahují mnoho železa a právě vyzrálé natě se semeny se přidávají do nakládané zeleniny, především pak okurek. Kopr roste prakticky všude, snese se s všemožnými sousedy a je nenáročný na pěstování. Kopr můžeme konzervovat v mrazáku, není však vhodný k sušení, jelikož ztrácí barvu a drolí se na prach.

Tymián
Tymián pomáhá jako bylinka na kašel, je příbuzný mateřídoušce, teplomilný a pěstujeme jej jako letničku, jelikož naše zimy nepřežije. Velmi oblíbený je jako koření ve Středozemí, Smísený s bazalkou a oreganem (případně majoránkou) výborně ochutí pizzu, které dominují rajčata a sýry. Tymián miluje slunné stanoviště, sucho a propustnější půdy. Pro celoroční pěstování musí být na zimu uschován před mrazy.

Petržel
Petržel je u nás opravdu tradiční a pěstuje se na tři způsoby (záhon, truhlík a speciální hrnec petrželák). Jde o kořenovou zeleninu, ovšem bez čerstvých lístků petržele si mnozí vůbec nedovedou představit vaření. Po časném jarním (či podzimním) výsevu se sklízí listy, v dalším roce petržel vykvete a po dozrání semen uhyne. Petrželová nať podporuje trávení a podporuje chuť k jídlu. Petržel můžeme sušit i mrazit, kořen petržele je pak základem mnoha polévek a omáček, lze z něj také připravit chutné krutony do polévek, stejně jako z bulvy celeru.

Libeček
Hledáte-li opravdu vynikající a výrazné koření do polévek, omáček a jiných pokrmů, je libeček neskutečnou volbou. Jde o mohutnou rostlinu z čeledi miříkovité, která se využívá výhradně v gastronomii, dokonce si vysloužila přezdívku 'české maggi'. Tato 100 až 200 cm vysoká, celerově aromatická bylina s tlustým rozvětveným oddenkem a dlouhými kořeny najde při vaření úplné využití, tedy lze zpracovat všechny její části včetně oddenků a plodů. Na stanoviště a péči není libeček nijak náročný a jelikož dovede potlačit chuť i vůni jiných bylin a koření, je takovým gastronomickým solitérem. Navíc působí močopudně.

Pažitka
Pažitku můžeme pěstovat jako mrazuvzdornou trvalku, kterou lze průběžně sklízet dokonce i v první části zimy. Na jaře vyrazí ze země mezi prvními rostlinami. Pažitka najde využití v polévkách, pomazánkách, sype se pokrájená na obložené chlebíčky spolu s natí petržele. Dokonce lze dát rozkvetlou pažitku do vázy, kde se bude pěkně vyjímat, pokud ale máte s pažitkou jiné plány, květy uštípávejte. Stále oblíbenější je též pažitka čínská, která má česnekové aroma.

Pelyněk
Pelyněk vyžaduje dostatek prostoru, rostliny musí být od sebe vzdálené alespoň půl metru. V žádném případě se nehodí k bylinkám jako jsou kmín, šalvěj, anýz či fenykl, jelikož za dešťů se z listů pelyňku vymývá toxin potlačující růst sousedících rostlin. Prostě chemická válka o teritorium. Pelyněk je plně mrazuvzdorný a též na pěstování není náročný. V kuchyni se využívá jako koření, jako bylina léčí nachlazení, záněty průdušek a odčervuje. Pomáhá též při krvácení z nosu. 

Lichořeřišnice
Lichořeřišnici řadíme mezi přírodní antibiotika, je jednoletá a vysévá se každoročně po půlce května. Lichořeřišnice tvoří mohutný porost s krásnými květy, načež má v gastronomii bohaté využití celá rostlina. A nakonec třeba květy této rostliny vypadají krásně i v salátu. Lichořeřišnici konzumujeme zásadně syrovou, jelikož by tepelná úprava zničila účinné látky.

Mateřídouška
Mateřídouška je víceletá bylina, která vyžaduje větší plochu, rychle se rozroste do šířky, stejně jako třeba máta nebo marjánka. Růstem do stran rostlina sama sebe zmlazuje. Tato bylina je tedy půdokryvná, nádherně voní a často je spojována s tymiánem, jsou to však rostliny rozdílné vůní i růstem. Kvete měsíc po tymiánu a sklízí se těsně před květem. Výborná je proti kašli a nachlazení, vyloženě usnadňuje vykašlávání a potlačuje hleny (podobně jako jitrocel). Též uklidňuje nervy a doporučuje se koupat v mateřídoušce před spaním miminka, aby neplakala. Výborná je na sušení a k přípravám čajů.

Yzop
Yzop má silné aroma, podporuje chuť k jídlu, činnost ledvin, usnadňuje vykašlávání hlenů a je baktericidní. Výborný je též k masu, kterému dodá zajímavou chuť, obzvláště zvěřině, králíkům a drůbeži. Hodí se však i do ovocných koláčů, obzvláště k meruňkám. Na pěstování není náročný, na zahradě je výrazně dekorativní a navíc odpuzuje housenky bělásků a slimáky.

Oregano čili dobromysl
Dobromysl je výborné koření do rajčat, přidává se však i jako součást bylinkových čajů, nejlépe pak spolu s mátou a meduňkou. Má antiseptické účinky, působí proti plísním, ale i akné, podporuje chuť k jídlu a má pozitivní účinky na psychiku, což plyne již z názvu rostliny. I dobromysl neboli oregano je v zahradě velmi dekorativní, především svými květy. Pomáhá též při nespavosti. Jde o vytrvalou a mrazuvzdornou rostlinu.

Levandule
Levandule je trvalka, jejíž vůně krásně uvolňuje a navozuje dobrou náladu. Podporuje kvalitní spánek, přičemž účinky lze srovnat s léky na spaní. Podobné účinky má i mateřídouška, levandule však oproti ní vydrží sušená dlouho voňavá. Proto se šijí polštářky, do kterých se sušená levandule vkládá. Levanduli můžete pěstovat na záhonech i v květnících a časem udělá mohutný porost. Není určitě žádným překvapením, že nejvíce voní levandulové květy, nikoli listy či stonky.

Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/jake-bylinky-by-v-zahrade-nemely-chybet-26212.html